Zpráva z mise č. 13

Obrázky z irské krajiny

Ahoj naši blízcí. V tomto díle se s námi můžete podívat do několika zajímavých koutů Irska. Většinu z nich jsme prošmejdili letem světem během návštěvy Dany a Machyho, kteří se za námi přijeli podívat. Irsko má opravdu co nabídnout, jak co se týče přírodních scenérií, tak historických památek. Pojďte se tedy s námi pokochat tím nejzajímavějším, co jsme na svých cestách spatřili.

Wicklow Mountains - přírodní ráj kousek od Dublinu

Wicklow Mountains je rozsáhlá přírodní lokalita, asi 50 km jižně od Dublinu. Na fotkách uvidíte dva pěkné vodopády a nebývale zachovalé zbytky křesťanského kláštera Glendalough. Zde je typická vysoká kruhová věž, kam se obyvatelé kláštera vždycky schovali, když hrozil ozbrojený přepad (irské kláštery byly často rabovány Vikingy).

My jsme Wicklow navštívili už dvakrát - jednou s černochem Derreckem a jednou s polským kolegou Arturem a jeho kamarády Davidem a Manuelou. Manuela je hezká Portugalka a do Dublinu přijela na nějaký univerzitní 14 denní kurz (je mořská bioložka). S Arturem a Davidem se seznámila díky svý dobrodružný povaze - v Dublinu neměla zajištěný ubytování a když sháněla večer hostel, náhodou potkala Artura a ten jí nabídl přístřeší. S nimi jsme podnikli pěkný výlet po svazích údolí s jezerem.

Glendalough - uvnitř rozpadlého kostela + jeden zachovalý Manuela David - bubeník polské kapely Clinic (nebo tak nějak) Na cestě podél vodopádu
Pohled od vodopádu do údolí Jezero v údolí Menší vodopád v lese Na svazích nad jezerem

Clonmacnoise - počátky křesťanstvi

Clonmacnois je irský kláštěr a významné poutní místo, jehož počátky sahají do 7. století. Leží na břehu řeky Shannon, podle níž se jmenuje i česká kapela hrající irskou hudbu. Byl větší a významnější než Glendalough ve Wicklow mountains. Mniši se věnovali sepisování a opisování knih a svitků, kovotepectví, rybolovu a kamenictví. Třetinu dne pracovali, třetinu dne meditovali každý sám v takových zvláštních dřevěných kukaních a třetinu dne studovali. Z kláštera se šířilo umění a vzdělanost do celého světa - v ranném středověku řada vzdělaných irských mnichů přišla i do Čech, aby zde pomohli šířit křesťanskou víru.

Na místě je řada High Crosses - kamenných křesťanských křížů s typickým keltským kruhem v prostřed kříže, bohatě zdobených vytesávanými ornamenty.

Areál kláštera, v pozadí řeka Shannon Nalevo je vidět jeden z High Crosses
(typických vysokých křížů)
V tomhle kostelíčku končí poutní cesta Jedna z kruhových obranných věží.
Klášter byl napaden (nebo i vypálen a obnoven) během historie více než 50x.

Gallway a okolí

Gallway je největší město západního pobřeží Irska. Oblast nabízí spoustu krás, jako je vápencový kras Burren, mnoho desítek metrů vysoké útesy Cliffs of Moher, národní park Conemara a další. My jsme si z toho ale moc neužili, protože jsme si to blbě naplánovali. Útesy jsme si prohlíželi, když už byla tma, takže jsme viděli prdlačku (důvodem byla hlavně cca 300 km dlouhá cesta autem z Dublinu). Do Gallway, kde jsme měli zamluvený hostel, jsme dorazili až kolem 11 hodin večer. Útrapám nebyl konec a my jsme zjistili, že náš hotel je sice v Market Street, ale ne v Gallway, ale v Cliffdenu, což je jiné město. Tak jsme se pak ještě, utahaní jako koně, přes hodinu trmáceli autem noční krajinou.

Druhý den nás nicméně odměnil - vyrazili jsme na Cliffden Sky Road, což je silnička lemující západní pobřeží. Vychutnejte s námi překrásné pohledy na moře a okolní ostrůvky nebo na úbočí kopců, na nichž se pásli ovce, krávy i koně. Jednoho hrdýho vraníka jsme pozorovali, jak se pase na trávě na útesu, kousek od písečný pláže s průzračnou mořskou vodou, v širokým dalekým okolí nikde nikdo, a byla to paráda.

Odpoledne jsme se pokusili o výstup na opuštěnou horu v národním parku Conemara. Začali jsme u jednoho hostelu, což nám jako startovní místo pro výstup na horu poradili místní. Na ceduli u něj bylo vtipně uvedeno cosi o tom, že nahoru existuje tisíce cest a je na nás, abychom si vybrali tu správnou. Jen máme být opatrní při přelézání plotů, abychom je neponičili a neutekly ovce. Pro déšť a časté pády na kluzkých kamenech do ovčích bobků jsme však museli výstup asi v půlce přerušit. Když jsme se konečně vrátili, vysypali nadílky z rukávů a nasedli do auta, smrdělo to tam jak v kravíně :-).

Na další procházce jsme potkali farmáře, který nám poradil cestu k horskému jezírku na svém pozemku (viz. foto). Farmář byl strašně milej a neustále se usmíval. Patřila mu jedna hora, na který choval ovce a taky nás prosil, ať po sobě zavřeme všechny brány v plotech.

Národní park Burren - ráj krav Cliffden Sky Road Cliffden Sky Road
Machy a Dana
Cliffden Sky Road
Lenka a Pája
Národní park Conemara - výhled z hory, na kterou jsme nevylezli Na cestě k farmářovu jezírku Jezírko pod farmářovou horou

Killarney - pravěká příroda

Killarney je malé městečko na jihozápadním pobřeží. Nachází se v slavné turistické oblasti Kerry. Strávili jsme zde noc a druhý den ráno jsme vyrazili na místní hrad na ostrově uprostřed jezera. Díky vydatnému dešti však všechny cesty, které k němu vedli skrz pěkný lesopark, skončili obrovskou louží. Tak jsme odpoledne přesunuli autem do Killarney národního parku. Vypadalo to tam parádně jako z nějakýho dokumentu o pravěku - široko daleko žádná lidská stavba, jenom ta silnice, po který jste přijeli, a spousta dubových lesů a rozsáhlých jezer (viz. fotky). Za celý odpoledne jsme potkali asi jenom 10 turistů.

V Pubu v Killarney, kde štamgasti hráli a zpívali irskou hudbu Zahrady u Killarney Národní park Killarney Národní park Killarney
Katedrála v Killarney - zvenku Katedrála v Killarney - uvnitř hrála vážná hudba a bylo tam nesmírně mírumilovno. Návštěva zde se prodloužila kvůli lijavci.

Dobrodruh František

Franta je Lenčin kamarád a byl první návštěvou, kdo za námi přiletěl z Čech. Vyzkoušel si, jaké je to být zároveň turistou a někým, kdo hledá práci na farmě. Zúčastnil se s námi dobrovolnické akce, kdy jsme pomáhali sázet mladé doubky. Během svých potulek po Dublinu objevil Česko Irskou společnost. která se snaží propagovat českou a slovenskou kulturu v Irsku.

Jeho přítomnost byla taková hodně živelná, ale pro nás byla příjemnou změnou. Vyzkoušeli jsme si rodinnou atmosféru (bydlení ve třech :-)) se "strejdou Františkem". Díky za návštěvu!

Franta celý život sportuje A má rád přírodu... Lenka sází doubky Franta s námi byl na Falung Gong cvičení - cvičitelky Dobrovolníci svačí

Spánembohem.. Kdo ví, možná se v brzké době potkáte s Lenkou ? (Nápověda od Pavla: na příštích 14 dní si vzala dovolenou a strašila mě, že si budu muset vařit sám!)