Zpráva z mise č. 11

Dobrý večer. Hlásíme se z Irska. Tak se nám opět nakupilo, a tady to máte. Tahle zpráva je strašlivá matlanina všeho dohromady, ale hlavně je o lidech, který tady potkáváme a trochu poznáváme.

O Golfu - nuda pro starší pány

Lenka byla od práce pozvaná na firemní akci Pitch and Put (zkrácená verze normálního golfu). Mě osobně to nijak nenadchlo - nebyl jsem schopnej vypálit míček správným směrem, takže jsem ho musel pořád hledat někde v křoví. Na některý jamky fungovala strategie "připostrkování", ale některý byly třeba za jezírkem nebo příkopem (vyžadovaly delší odpal) a tam to byla pro mě katastrofa. Naštěstí v křovích bylo i spousta cizích míčků, takže nakonec jsme jich do cíle přinesli víc, než jsme dostali. V našem týmu byl ještě Hervey (tichý Francouz) a Christofer (trochu machrující Němec), oba ale sympaťáci.

O Volejbale - skoro jako doma

Zjistili jsme, že se to kolem volejbalu Čechama jenom hemží :-).

Začalo to asi takhle... V době, kdy jsem byl ještě v internetový kavárně jako doma, jsem se tam seznámil s Maďarem Ferdinandem Ferenzem, který hledal práci v marketingu. Ten, aby se naučil anglicky, začal pracovat pro Irskou volejbalovou asociaci jako dobrovolník (bez mzdy). Ten nás pozval jednu sobotu, ať se přijdeme podívat na plážovej volejbal na pláž BlackRock. Tenhle volejbal se hraje na písku - jediný, co je potřeba jsou dvě tyče, síť, provázek na vytyčení hřiště a kladivo na zatlučení kolíků (písek už je na pláži sám od sebe :-)).

 

Těšili jsme se, že si zahrajeme, ale bohužel tam zrovna měli soutěž :-(, tak si Lenka jen chvilku zahrála jako náhradnice. Nicméně potkali jsme tam další tři Čechy - jednu z nich, Janu, jsme mimochodem znali už z dřívějška. Na zatím jediné párty, na kterou jsme byli asi před měsícem pozvaný od Lenčiný kolegyně, jsme se s ní totiž seznámili. Jana má taky jako Ferenc nějakou funkci v tý volejbalový asociaci a pozvala nás na volejbal v hale (obdoba nedělních utkání, co chodíme ve Svítkově). Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili na sedmou, a hrálo se až do deseti večer (o to pak byla zábavnější cesta zpátky na kole v dešti). Hrálo nás jedenáct, z toho čtyři noví Češi.

Ekologie s CVI

CVI je název organizace Conservation Volunteers Ireland (dobrovolníci usilující o zachování přírody Irska). S CVI jsme se zůčastnili dvou akcí, a pokaždé jsme byli nadšeni. Poprvé jsme sbírali odpadky v okolí jezera Blairwitch, které slouží jako hlavní zdroj pitné vody pro Dublin. Podruhé jsme se zúčastnili projektu na obnovení původních květin kolem pěší stezky na pobřeží (kde je nyní jenom tráva). Náš úkol tady spočíval v hrabání a odvozu posekané trávy.

Na obou akcích se sešla hodně zajímavá skupinka cizinců i domorodců. Ve zkratce útržky z rozhovorů, které nás velmi bavilo s jednotlivými účastníky vést: Učitel Občanské nauky pochází z Austrálie a doma hrozně rád pořádá pro děti ze své třídy tábory v přírodě. Asi šedesátiletý Angličan je tady v Dublinu u bratra na dovolený (na fotce jede na korbě) a před 15 lety odjel do Francie pracovat na půl roku, aniž by znal slovo Francouzsky. K tomuto výletu ho inspiroval stejný osud spisovatele Orwella. Velmi vitální droboučká paní z Malajsie, Nora, vypadala asi na 35 let. Kolik jí bylo nevím, ale řekla nám, že má 15letýho syna a doporučila nám k návštěvě "nádhernou část Irska, kde by mohla žít do smrti" - kraj Kerry. Polák Matěj, student péče o životní prostředí. Do Irska přijel na prázdniny, dva týdny pracoval na stavbě a pak ho vyhodili. Teď si užíval volných dnů. Čerstvě graduovaná Irka Ann (obor životní prostředí), která nemá ponětí, co by chtěla dál v životě dělat.

Jednoduše jsme zjistili, že tyto výlety, kdy se nejdřív všichni sejdeme v CVI základně, pak se s vybavením naládujeme do minibusu, a společně pracujeme na prospěšným díle, jsou pro nás čas od času ideální aktivitou, jak trávit volný čas.

Falung Gong

Je čínský cvičení hodně podobný Taiči. Číňani, kteří to cvičí, jsou ale pronásledovaný režimem a dost často je i policejní složky doslova utlučou. Na tenhle problém se snažila upozornit skupinka lidí cvičících Falung Gong uprostřed nejrušnější ulice Dublinu, O'Connel Street. Tam jsme si vzali letáček a přišli jsme si zadarmo zacvičit do prostor Trinity College. Cvičení se nám líbilo, a tak už jsme na něm byli tento týden potřetí.

Dnes jsem se na cvičení moc těšil, protože mě strašlivě v práci bolel zub. Bolí už od pátku a chvílemi kvůli němu nemůžu ani pracovat. Doufal jsem, že se ta bolest cvičením spraví - a taky že jo, v průběhu cvičení odezněla a nezbylo po ní ani stopy! Byl jsem za to moc rád, i když se vrátila zase na cestě domů.

Blážnivá trojka - Roman, Saša a Káťa

Tenhle weekend jsme poznali další tři zajímavý Čechy. O to zajímavější, že byli úplně jiný než jaký jsme my, a přesto jsme si s nima měli co povídat. S Romanem se známe z hostelu, kde pracuje. Pozval nás na kafe k sobě domů, kde byly ještě jeho dvě kamarádky.

Saša a Katka přijely z Prahy v březnu, aby tady pracovaly jako číšnice. Katka měla dřív vlastní hospodu, ale když přijela, neuměla ani slovo anglicky. Saša (24) měla bohatýho tatínka a trochu uměla anglicky, zase ale nevěděla nic o hospodách. Tak si vyrobily krásný životopisy, ve kterým dělaly všechno od práce  v McDonaldovi až po recepční v hotelu, a uchytly se obě. Aby si zlepšily angličtinu, zaplatily si měsíční školu, ale po týdnu tam přestaly chodit kvůli přeplněný třídě.

Dostali jsme slivovičku a pivo a cejtili jsme se u nich velmi dobře - mají pronajmutý krásný byt poblíž ZOO. Srandovní bylo, že se před náma snažili nemluvit sprostě a tak se zaráželi na slovech jako třeba  'dřela jako Kur, ehm Kůň'

Naštvanej tygr

Tygr v tomhle mailu nebude, zlobí se a trucuje, protože si ho nikdo z vás nevšiml a nepochválil, jak vyhrál závody motokár v minulým mailu. Tady je důkaz.

Ahoj mějte se krásně, kdo ví, třeba se příští týden uvidíte alespoň s Pavlem (jestli mu neuletí v pátek letadlo ;-) )...