Zpráva z mise č. 9

Ahoj vsichni, kteri si radi ctete nase cestopisna povidani...

tentokrat se ozyvame po trochu delsi dobe, pokusime se poskladat do psani pro Vas nejnovejsi udalosti jiz 7. a 8. tydne zdejsiho pobytu. Verime, ze si  nase zkusemosti, ktere vam servirujeme v tom nejprirozenejsim sledu, procitate se potesenim...:-)

Prejete-li si byt vylouceni ze seznamu prijemcu, zaslete prosim prazdny dopis na nasledujici adresu: pavel.jetensky@seznam.cz.

Nejvetsi zpravou je, ze Pavel ma praci. Pri vyberovem rizeni se udalo spousta vicestestinezrozumovych prihod – mapa Dublinu, se kterou chodil Pavel na vyberova rizeni a se kterou sermoval jeste po chodbach onoho podniku byla prave uspesnym produktem onoho podniku. Nebo take - den pred interwiev v Tesku mi Pavel dlouze a nadsene vypravel o milionovem EU projektu sveho sefa a co vse o nem nasel na Internetu. Poznamky o firme a sefovi si pak omylem vytahl pri pohovoru. No ktery sef si rad neposlechne o svych uspesich –  a tak Pavel vypravel i na interwiev co predtim v Tesku. Pracuje jen 7,5 h denne, na kole jezdi 13 minut, takze tahle pracovni statistika mu vychazi k naproste spokojenosti. Protoze jsem dnesnim managerem fotografii ja, novy pracovni „krasny“monitor, PC – zakladni jednotku aj. v priloze nenajdete. 

Koupili jsme si kola. Od te doby se stocila nase pozornost od diveni se novemu prostredi, pres financnictvi, ubytovani a „honu na JOB“ k dopravni bezpecnosti a take k nakupu „nepostradatelnych“ (Pavlovo ohodnoceni onech veci) a nescetnych (me ohodnoceni) technickych pri\na\stroju. Jezdime s reflexivnimi zelenymi pasy a stridame se o helmu – podle toho, kdo jede dal. Ridici na ulicich Dublinu jsou hodne rychli a snad i agresivni – o to vic me pak potesi, ze kdyz se vzorne pridrzuju kraje – hm, toho praveho – jen se usmivaji „no problem“ a ukazuji na opacnou stranu.

Kola nam krome snadnejsich nakupu a beznakladoveho cestovani do prace prinaseji i jina poteseni – jako jsou vylety do hor a k mori. 1. nas vylet byl smerem na „a“ zeleny kopec, kde jsme objevili prirodni rezervaci, ovci, koni a kravi farmy. Dali jsme se do reci i s mladou irskou copatou pastyrkou, ktera vedla napajet asi 10 krav k ricce pod pastvinou.... Z te idilky jsme si prinesli i kus domu, domu?, - napaberkovali jsme kusy ovci srsti, kterou stacilo jen omyt a ted na ni jeste vymyslime nejaky pytel a polstar (ek) bude hotov. 

Nase pozornost se posouva jeste i jinam: Dostavame se do kontaktu s nejruznejsima institucema. Danovyma, financnima, soc. a zdrav., knihovnama.... Prekvapuje me, ze Irove nijak zvlast nepapiruji, napr. od banky jsem ocekavala zaslani nejake smlouvy ci karticky ci alespon potvrzeni o zalozeni uctu a po 14 dnech me pani na prepazce ujistila, ze to cislo na tomhle papirku je muj plne fungujici ucet. ...a nijak zvlast nesystematizuji – v knihovne neexistuje zadny vyhledavaci system – je treba chodit po regalech a vybirat si, nebo se tu netridi odpad! Pouze sklo a obleceni ma sve kontejnery.

Take jsme se uz dostali k dalsimu tematu – objevovani „Irstvi“. Vypujcili jsme si CD o Irsku z knihovny a zjistujeme a porovnavame nasi zemi s Irskem. Irsko nema nijak bohatou historii, ale Irove se spokoji i jen s odkazem na kelty, vikingy a normany. Pote nasledovala nadvlada Anglie, dlouha zemedelska perioda a pocatkem 90. let velky ekonomicky boom. Irove hodne vytezili z clenstvi v EU – stali se ekonomickou velmoci. Uspesnym krokem k pozvednuti ekonomiky zeme byla i dotace do irskych telekomunikaci, coz vedlo k vytvoreni multilingualnich komunikacnich center, ponejvice v Dublinu. Zaujala me i myslenka, ze Irsko se vyhnulo devastujicimu prumyslu, ktery napr. v Cechach zanechal chatrajici kolosalni budovy...viz me pracoviste v Cerne za Bory. Irsko preslo v jiz zminenem obdobi od zemedelstvi primo k moderni a ekologicke prumyslove vyrobe.  

CD take mluvi o svobode nabozenskeho projevu a o 98 % prislusnosti ke katolicismu. Kaple nebo dokonce kostel je soucasti kazde stredni a vyssi skoly, kaple nas prekvapila dokonce i v jednom supermarketu – prave pod schody do cestovni kancelare.

Jsem moc rada, ze Irove nevnimaji cizince, co prijizdi na praci, jako hrozbu ci konkurenci, ale naopak pracujici cizince vitaji. Pred onemi cca 12 lety se Irskem rozletela pracovni kampan „zeny do prace“, protoze tu byl opravdovy nedostatek pracovni sily. Zeny pry do poc. 90. let pouze pecovaly o deti a pote o domov a muze. Vzhledem k propracovane kampani vsak prijaly vych. Evropankam dobre znamy udel s nadsenim.

Pani, ktera mi prodavala kolo, mi vypravela o prednasce na tema jakesi nemoci, ktera postihuje nejvice Iry – udajne z duvodu izolovanosti jejich genu od ostatnich narodu...a ze je rada, ze uz se ty geny neizoluji :-}

Irove, se kterymi jsme se doposud setkali, byli vreli skromni lide. Dokonce sami o sobe prohlasovali, ze dlouho byli izolovani od zbytku Evropy, nikdy se neucili jazyky a snad diky tomuhle sebesmysleni pusobi plase a nesebevedome.

Moc se tesim, az se nase pozornost bude chtit presunout i na pametihodnosti Dublinu a vystavy a galerie.... Tak snad o tom zase priste...

Mejte se moc hezky, prejeme hezke leto s prijemnym lenosenim u vody........aby zase nebylo tak horke, jak pisete.

To me privadi k myslence, ze jsme vam jeste nenapsali o zdejsich polarnich dnech. Rozedniva se tu kolem 4. hodiny a kdyz ulehame – kolem 10. – 11. je porad jeste svetlo. Kolik svetla pak bude v zime – mozna 5 hodnin? – o tom radeji ted nepremyslime...

Takze ahooj

A treba ...treba zase nekdy napiste

Lenka a Paja

 

Málem jsme zapomněli, Tygr má babu ! Našel si ji přímo na ulici a hned si padli do oka. Nevíme ale, jak se jeho láska jmenuje (vůbec nemluví), kdo ji znáte, dejte vědět !

  

Ahoj L & P