Zpráva z mise č. 2

Ahojky po pracovním týdnu,děkujeme za všechny držené palečky...

Co se tak asi stalo za oněch 5 dní (vybírám pouze důležité):

Naučila jsem se foukat si vlasy pod sušičem rukou na toaletách (pěkně se při tom protáhne šíje, Pavel si ji protahuje taky a ještě se asi ob den holi!)

Přestali jsme skrývat na hostelu notebook do starého batohu a říkat mu Atlas.

Vrátní v parku knihovny už vědí, že Ti dva joggeři v 6 h ráno jsou neškodní.

Pavlovi se podařilo domluvit speciální připojení na internet prostřednictvím laptopu – všechny maily si připravíme v posteli a z outlooku odešleme z int. kavárny během 5 minut (v tomto se nám finance daří organizovat excellentně, pán z kavárny už začíná tušit a usmívá se (ví odkud jsme).

Pavel se naučil nosit pláštěnku vždy s sebou (nachlazeni už postupně rozběhal).

Mám novy mobil (už dlouho jsem potřebovala nějaký s dig. foťakem, opět excellentně organizovane finance v Pavlově režii). Zatím ho půjčuji Pavlovi (nase nova tel. cisla jsou: P: 085 1213478 a L: 085 1589678 – umi přijimat SMS z www.meteor.ie jako naši Oskaři). Ještě máme nový adapter na třídírkovou zásuvku (poté nám Roman poradil strčit do vrchní dírky něco, aby nebyl potřeba) pak máme ještě nový kabel k Laptopu. Mapu Dublinu si prý také koupíme, možná až si na ni ušetříme (zatím nám plně vystačují všelijaké útržky, výtahyzkošů, vemsimapy a kopie)

Dnes se ubytovala v hostelu gruppa Čechů (nádražáků cestujících zdarma vlakem), jsou ubytovaní na 24 lůžkovém pokoji a měli radost z kávovaru (kávu si je v rámci služeb hostelu načepovat zdarma).

We are speaking Engliš s Pavlem mezi sebou – abysme si užili tu řeč, jinak jsme se už bavili i s Irama. Snad jim trochu i rozumíme. Já už jsem byla i na dvou pohovorech, vynalezna jsem zatim fungujici systém úspěšného uchazeče: mluvit co nejméně je možné, když se v řeči protivníka objeví něco srozumitelného ihned reagovat přitakáním či inteligentní doplňující otázkou, no a hezky se obléknout.

Těšili jsme se, že vám pošleme první fotky, třeba jsem fotil, jak jíme k obědu špagety, ale na kamerku k počítači jsem si nevzal ovladače a na foťáček v mobilu bysme potřebovali kabel propojení s počítačem, a ten stojí 49 €, což je pro nás Čechy hodně.

Tak alespoň posíláme obrázek, abyste si udělali obrázek:

Náladu máme (Obvykle) dobrou...

Po ukojení potřeby vtipnosti...

Náš den se skládá z mailování, sestavování mailů, chození na úřad práce, do prac. agentur, zjištování špěků jak efektivněji přežívat, levné nakupování, únava, plánování dalšího dne. Chodíme stále po celém Dublinu pěšky, svědčí nám to (záda nebolí).

Očekáváme odezvy na naše cca 15 pracovních v tyto dny odeslané maily, budeme poté i volat.

Objevili jsme tu levný trh s ovocem a zel., Pavel přestal mít strach, že budeme pořád baštit špagety s rýží a fazolemi (je tu opravdu dost levno, když se ví, jak nakupovat). Např. fazole v konzervě cca 10 Kč. Hlava zelí 30 Kč.

Těšíme se moc na víkend, pocestujeme (asi běžmo) k pobřeží.

Užívejte si doma chleba s máslem, ten nám tady fakt chybí (respektive je moc drahej) – to psal Pavel, mě tu chybí maminka a povídání...