Převratný vynález ušetří energii v železniční dopravě
Princip úspory – využití energie z brždění
Pokud vlak brzdí, spousta energie jde vniveč. Tuto energii však můžeme využít při rozjíždění vlaku:
- Brždění vlaku
- Zadní vagón vlaku přijíždějícího do stanice se zahákne za lano, které je spojené se závažím.
- Kynetická energie vlaku vytáhne závaží do výšky a vlak postupně zastaví .
- Rozjíždění vlaku
- Lokomotiva vlaku stojícího ve stanici se zahákne za lano, které je spojené se závažím vytaženým do výšky. Použije se lano se závažím, které předtím vytáhl do výšky vlak jedoucí v opačném směru.
- Uvolní se pojistka a díky váze závaží se vlak rozjede
Aplikace vynálezu do letecké dopravy
Místo dlouhého vysvětlování viz. video:
Teorie
Z fyziky víme, že pokud se těleso pohybuje nějakou rychlostí, tak nepotřebuje žádnou energii na udržení pohybu (pomineme-li tření). Těleso se bude donekonečna pohybovat rovnoměrným přímočarým pohybem.
Energie je potřeba na to, aby těleso rychlost zvýšilo. Je potřeba E = 1/2 * m * v2, kde m je hmotnost a v je rychlost. Z tohoto důvodu je nejvyšší spotřeba energie při rozjíždění vlaku a mnohem menší spotřeba při udržení vlaku v dané rychlosti.
Související články v kategorii Aktivismus
- A.S. Exupéry: ZAKAZUJI, aby kupci příliš vychvalovali své zboží - 4.9. 2010
- Přednáška pro školy o Greenpeace - 20.6. 2010
- How to fast attach and detach hand cart to bicycle - 21.2. 2010
- Greenpeace se připojilo k boji proti spalovně v Pardubicích - 1.12. 2009
- We media - Nové technologie činí lhaní obtížnější - 14.6. 2009

No pokud vím, tak podobný princip (bez závaží) využívají moderní hybridní motory. U těch se nebrzdí destičkami, které produkují jen nevyužitelnou tepelnou energii, ale alektromagnetem, který zvyšuje odpor na pohybovou soustavu a produkuje tím elektrickou energii, která je dále ukládána pro pozdější použití elektromotorem.
Jsem laik, ale tak jsem to z článků pochopil. Tenhle nápad se závažím by podle mého názoru byl těžký na realizaci – tak aby ve výsledku bylo brždění plynulé a bezpečné.
A na některých železnicích funguje systém „rekuperace“, tzn., že lokomotiva při brzdění používá svůj elektromotor jako generátor a vyrobený proud vrací zpátky do sítě. Používá se to třeba v pražskym metru. U Letadel realizace zhola nemožná, bylo by to podle mě příliž drahé a nebezpečné.
Jak příklad s hibridním autem, tak rekuperace lokomotivy jsou kroky správným směrem. U vlaků se rekuperace dosud zjevně nepoužívá, jinak by tak hlučně nepískali při brždění brzdy.
Účinnost tohoto způsobu energie je ale nic moc – energii vyrábí brzdící dynamo s nějakou účinností. V případě hybridního auta je ještě další ztráta při dobíjení baterie a následném odběru.
Věřím, že u letadel by tenhle princip šel použít taky, jen by se letadlo zachytilo hákem až po dopadu, něco na způsob přistávání na letadlové lodi. V přistávací dráze by byla škvíra, kudy by se hák při zpomalování pohyboval (dlouhé lano by se urvalo). Stejný hák by při vzletu letadlo táhnutím urychlil.
Úsporu paliva by znamenal i pokud by byl hák použit jen při vzletu, ne při přistání. Byl by pak poháněn klasickým motorem pevně umístěným na zemi – spálilo by se méně paliva, než když se letadlo urychluje reaktivním pohonem (opíráním se vycházejících spalin o vzduch, což je hodně neefektivní).
mno .. http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekuperace
objevovani je zabavne, ale vzdelani je urcitym predpokladem .. lokomotiva, brzdeni je soustava, na kterou pusobi cela rada vlivu a izolovat jeden jeji clanek je spatna cesta .. http://en.wikipedia.org/wiki/Holistic
pri uplatneni takovych napadu, je dobre nezapomenout na business .. vlaky jezdi z jedineho duvodu – a to je poskytnuti sluzby, ktera ma hodnotu.
hodne zdaru pri vynalezani
Ahoj Wormiku, díky za odkaz na rekuperaci na Wiki i za ten na Holismus.
Na té Wiki, kterou jsi uvedl, se mi moc líbil ten přístup, kdy se vrací proud hned do sítě, kde ho jiná lokomotiva, co právě jinde jede, může využít.
Věděl jsem jen o tom druhém, kdy se rekuperuje elektřina do akumulátorů, což se mi nelíbí kvůli nízké účinnosti a nutnosti zvýšit váhu lokomotivy o ty akumulátory.
Ahoj, je vidět, že jsi zvýdavý a určitě v životě něco nového, užitečného a dosud nepoužívaného vymyslíš. Je potřeba jen, abys získal praktické zkušenosti a přehled o praktické realizaci nápadů. Já jsem zamlada taky míval podobné nápady. Třeba nákladní auto (1) jedoucí z kopce, vytáhne na laně druhé auto (2), jedoucí do kopce. Auto, které sjelo dolů (1), přepřáhne lano třetímu auto (3) jedoucímu do kopce a auto (2) zase vytáhne nahoru. Atd. Malý rozdíl v nedostatku energie by se vyrovnal motorem jednoho z obou aut na laně … To by se ušetřilo nafty. V praxi tyhle nápady ovšem nejsou příliš realizovatelné.
Tvůj systém z „házením“ lana na jedoucí vlak a vytahováním závažím mne docela pobavil. Ujišťuji tě, že jedoucí vlak by vytáhnul nahoru nejen závaží, ale i celé nádraží … Jeho kinetická energie je obrovská. A odběr elektřiny rozjíždějícího se vlaku se počítá ve stovkách kW až megawattech, v závislosti na váze celé soupravy, která může mít klidně 2000 tun nebo více, lokomotiva váží cca 80 tun (jak která). Ale nic ve zlém, jsi na dobré cestě a je vidět, že ti to pálí.
Ahoj Samovare, jsem rád, že tě tenhle článek pobavil
Je fajn vidět, že někdo smýšlí podobně (viz. tvůj nápad s náklaďáky). Díky za komentář.
Links…
[...]Sites of interest we have a link to[...]……