3. dějství

Vzduch byl naplněn napětím a nervózním čekáním. Aby se zbavil nervozity, obdivoval Malwick dokonalost stavby, ve které se nacházeli. Budova byla součástí palácového komplexu. Měla přibližně tvar poloviny vaječné skořápky, umístěné na špičce. Zvenčí ji podpíralo šest výztuží, které zároveň sloužily jako stěny altánků na úpatí poradní budovy. Seshora byla stavba zakryta špičatou střechou s facetovými, bohatě zdobenými okny. Obsahovala jediné dvě místnosti.Strop královské hrobky, která byla ve spodní části, byl zároveň podlahou zasedacího sálu. Uprostřed horní místnosti stál dubový kulatý stůl zdobený intarzií, která zobrazovala mapu Etanázského kontinentu. Po obvodu byly dvě řady křesel, každá po šesti. V nich sedělo deset mužů, včetně něj.

Beeeehhmmmmnng

„Já, pán ze Siru, zahajuji jménem našeho vládce, Regarda z Břízy, mimořádné zasedání královské rady. Jak všichni víte, jejím důvodem je neočekávaná hrozba pro naši zem, která se objevila v podobě vojsk knížete Akrije Narata. Kníže před pěti dny porazil Par Talionské vojsko v bitvě u Rudého průsmyku. Jeho tažení do Gardonie již nestojí v cestě nic.“Stokrát nacvičeným úderem uzavřel svou úvodní řeč úderem.

Oči všech se upřeli na Regarda. Ten zamyšleně propichoval mapu na stole pohledem, přičemž poklepával prsty na vyřezávané opěradlo. Nakonec jeho pohled sklouznul na muže, který seděl naproti němu.

„Nejprve prosím pana Malwicka, aby krátce pro radu shrnul, co zjistil během své cesty.“

Malwick vypadal daleko lépe než včera večer. Sebevědomě se postavil a pokročil vpřed, načež zabodl prst do jistého místa na stole.

„Na konci ledna byla obsazena území Jakutska a Severních Tyrol. Při svém postupu Akrij neztrácel čas drancování, jeho zřetelnými cíly bylo dobití obou hlavních měst. Pouze tři týdny mu stačili na to, aby po útoku znovu zformoval své síly. Během dvou měsíců dorazil na území Par Talionu. Štěstí mu přálo hned několikrát. Pro přechod Goldavy si vybral jediný brod v šířce několika set mil, který zůstal použitelný pro vojsko po vydatných jarních záplavách. Při postupu přes Skřetí hory ztratil pouze několik mužů a koní. Sněhové bouře, které jsou tak typické pro tuto oblast, prý nikdy nepropukli v místech, kudy právě projížděl. Sharon díky svým proslulým špehům přesně věděla o jeho postupu a množství vojáků. Přichystala mu léčku v horách. Jako by o ní dopředu věděl, zvolil Akrij daleko obtížnější cestu přes hřeben a přehradil cestu jednotkám Sharon do jejich sídla. V rozhodující bitvě porazil asi 20 000 mužů se ztrátami na vlastní straně zhruba 1200 pěších a 400 koní. Ten člověk musí mít pakty s ďáblem, jinak si jeho šťastné rozhodování nedokáži vysvětlit.“

V místnosti se ozval vzrušený hukot, který byl přerušen hlasem panovníka.

„Pane Gandare, jak dlouho může Naratovi trvat, než dorazí k Batalixu ?“

Muž oděný do brigantiny, s živýma, veselýma očima, odpověděl. „Pokud ho nic nezdrží, čtyři, pět dní. Já si myslím, deset.“

„Za jak dlouho dorazí posily od mých leníků ?“

„Nejvzdálenější z nich je Martin z Palmoru ve východní Gardonii. Zprávu obdrželi ještě včera večer, takže díky nové cestě přes Královský hvozd jeho posily můžeme čekat za týden.“

„Dobrá. Připravte plán bitvy pro případ, že dorazí všichni, i pro ten, kdy se budeme muset bránit přesile. Navrhuji počkat na něj na hranici královského hvozdu západně od Batalixu. Do lesa ukryjeme lukostřelce a zálohy. Chce ještě někdo něco dodat ?!“

Zvedl se malý, ošklivý, nebezpečně vypadající muž, který předtím téměř nebyl ve stínu pochodně vidět.

„Ano Barade ?“

„Můj pane, pokud provedeme střet na otevřené pláni, dopadneme stejně jako Jakutsko. Pokud se opevníme, Akrij začne drancovat naši zemi, nemůžeme všechny schovat za hradbami. To , co jim dává sílu, je jejich vůdce. Dovol mi pokusit se dostat se k němu.“

„Jak to chceš udělat ? Jeho stan bude určitě uprostřed jeho armády, a Skroj bude nejstřeženějším člověkem široko daleko.“

„Moji lidé mi podali zprávu o jeho strategii. Nikdy se sám bitvy neúčastní, ale někde v týlu, většinou někde na kopci, odkud je dobrý výhled, má svůj stan. Odtud řídí vývoj bitvy pomocí jízdních poslů.“

„ Co navrhuješ ?“

„Budeme předstírat, že se chystáme k bitvě. Já a moji lidé se pokusíme najít Naratův úkryt a zajmout ho, případně zabít. Bez něj můžeme jeho vojáky, vesměs žoldáky posbírané čert ví odkud, rozehnat jako stádo ovcí!“

„Budu nad tím přemýšlet. V každém případě se ještě chci poradit s Wutrou, který provádí obřad. Nepochybuji o schopnosti tvých mužů, Barade. Děkuji vám všem, o dalším zasedání se včas dozvíte.“

<< Druhé dějství | Čtvrté dějství >>